Týmy duševního zdraví se setkaly s pedopsychiatrem MUDr. Janem Lorencem a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání

Mobilní týmy duševního zdraví pro děti a mládež se ve Zruči nad Sázavou setkaly s pedopsychiatrem MUDr. Janem Lorencem a s odborným garantem projektu Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání – ČOSIV. Společně diskutovali nad potížemi v oblasti duševního zdraví, které děti nejen v době pandemie Covid-19 potkávají. Na mobilní týmy duševního zdraví pro děti a mládež, které budou od září působit v regionu ORP Kutná Hora, se již nyní obracejí první zájemci o odbornou pomoc.

„Léky jsou svůdné pro to, jak jsou pohodlné“ MUDr. Jan Lorenc

„Kdykoli za mne přijde nový dětský pacient, intenzivně se zajímám nejen o pacienta samotného a jeho stav, ale také o jeho rodinu a prostředí, které ho ovlivňuje. Mnohdy pro mne jsou souvislosti v rodině či škole to, co mi o situaci vypoví nejvíce.“ říká MUDr. Lorenc při vysvětlování jeho základních postupů práce. 

MUDr. Jan Lorenc bude pro týmy duševního zdraví zajišťovat konzultační a supervizní podporu. Na setkání týmů promluvil o možných rizicích, kterým děti a mládež v současné době čelí, a o způsobu, jak je řešit. „Mnoho psychiatrů všude po světě zaměřuje svoji pomoc primárně na podávání léčiv. Psychiatr by se ale měl kromě somatické stránky zajímat i o temperament dítěte, a především o jeho vztahovou síť, v širším pojetí prostředí, které na dítě působí.“ uvádí.

Předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková mluvila o potřebě prevence vzniku duševních onemocnění, i o antistresových aktivitách ve škole

O problémech dětí a mládeže promluvila i předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Mgr. Klára Laurenčíková: „Prostředí, ve kterém dítě žije, má naprosto zásadní vliv na jeho duševní zdraví. Hospitalizace dítěte v psychiatrické nemocnici může pomoci v akutní krizi, nemůže ale zajistit dlouhodobě udržitelné řešení situace dítěte. Proto jsme usilovali o zřízení mobilních týmů duševního zdraví ve školství. Tyto týmy by měly stát ve středu trojúhelníku mezi dítětem, rodinou a školou a všechny strany podpořit v náročných situacích. Významnou součástí jejich činnosti bude i posilování kompetencí pedagogů v oblasti péče o vlastní duševní zdraví a duševní zdraví dětí a mládeže. Pracovníci škol mají mnoho příležitostí k podpoře žáků v rozvoji důležitých dovedností v oblasti péče o duševní zdraví “ Podle Kláry Laurenčíkové by v ideálním případě služby týmů duševního zdraví ve školském segmentu, který jsou nyní pilotovány v ORP Kutná Hora, měly být dostupné ve všech regionech ČR.

Významnou dovedností pro život, kterou lze ve škole cíleně rozvíjet je odolnost vůči zátěži. Klára Laurenčíková ke snižování dopadu stresu na děti ve škole uvedla: „Děti ve školách sedí dlouho na židlích bez možnosti pohybu. Pohyb je přitom významným prvkem seberegulace. Je-li tato přirozená potřeba potlačována, stresová reakce nabývá na intenzitě a může vést až k výbuchu agrese nebo jiné silné reakci.  Do výuky je proto třeba cíleně začlenit několikaminutová cvičení, která napomáhají tzv. senzomotorické regulaci. Jedná se o krátké chvilky naplněné aktivním pohybem, dechovými cvičeními nebo meditací. Je vhodné je do výuky zařadit v pevných časech a pravidelně, aby se děti mohly na tyto úlevové aktivity spolehnout. Navíc je možné používat mnoho antistresových pomůcek jako jsou například, mačkací míčky, masážní prstýnky nebo silikonová kousátka. Děti si mohou např. o výtvarné výchově naplnit balónky různými materiály, které mohou mačkat nebo mnout v ruce a díky tomu se lépe soustředit.  Ve školách by bylo vhodné také zřídit relaxační zóny, kde si mohou děti, které jsou přesycené ruchem, odpočinout.“

Týmy duševního zdraví začnou naplno svou podporu poskytovat dětem a mládeži, jejich rodinám a pedagogům v obci s rozšířenou působností Kutná Hora od září 2021. Pilotní působení mobilních týmů duševního zdraví je hrazeno z fondů EHP a Norska.